Webové aplikace v Dartu a TypeScriptu – diplomová práce
Před několika týdny jsem napsal diplomovou práci na téma Skriptovací jazyky pro tvorbu webových aplikací. V práci se věnuji především použití Dartu a TypeScriptu na poli webových aplikací.
Několik známých vzneslo požadavek na to, abych zpřístupnil svou práci online, takže tady je.
V teoretické části se věnuji problematice skriptovacích jazyků obecně. Praktická část je rozdělena na dvě další části, kde jedna je zaměřena na použití Dartu a TypeScriptu na serveru a druhá jejich použití na klientu.
Skriptovací
jazyky pro tvorbu webových aplikací
Příležitost poznat TypeScript
Programujete v JavaScriptu a chcete vnést do svých aplikací nějaký řád? Zaslechli jste někde zmínku o TypeScriptu? Přijďte se dozvědět o něco víc. V průběhu května máte hned dvě možnosti.
24.5. v Pardubicích – akce pořádaná Jirkou Kneslem. Kromě TypeScriptu zde zazní talky na téma LiveScript a ClojureScript.
30.5. v Ostravě – celodenní JavaScript Frameworks Conference na VŠB. Pokud jste nebyli na pražské, určitě musíte dorazit. A pokud jste byli, pamatujte na to, že opakování je matka moudrosti. Kromě mě se na vás budou těšit i další profíci v oboru – Štěpán Bechynský, Jirka Knesl, Borek Bernard, Martin Malý a David Grudl.
TypeScript není žádná revoluce. Je to přirozená evoluce, u které si říkám, jak je možné, že s tím nepřišel někdo dřív. Chytněte vlnu už při jejím vzdouvání, ať můžete být v době její maximální síly na vrcholu.
Edit: Obě akce byly super. Díky za účast 🙂
Který den je měsíc po 31.5.?
Vžijte se do následující situace: poslední den v květnu (tj. 31.5.) se dva kamarádi dohodnou, že přesně za měsíc udělají velkou párty. Kdy ta párty vlastně bude? Na rovinu říkám, že to nevím. Takže pokud máte přesnou a podloženou odpověď, sem s ní.
V návaznosti na tweet Filipa Procházky jsem se prostě musel zamyslet nad tím, jak to s tím datem vlastně je. Měl jsem už dříve vlastní názor (odvozený od toho, jak je to většinou v programování), ale pro jistotu jsem to ještě prodiskutoval s kamarádem a kolegou, Jirkou Pénzešem. No a jako na potvoru měl názor úplně jiný, čímž si tento problém získal ještě více mé pozornosti.
Promise Pattern – asynchronní programování v JavaScriptu
„Už tam budem? – Ne! – Už tam budem? – Ještě ne. – Tak už tam budem? – Ne. – Už tam budem? – Ne. – Tak už tam budeeeeeeem?“ No, tak přesně tahle asychronní programování nevypadá.
Vezměte si, že máte nějakou časově náročnější akci, po jejímž dokončení potřebujete něco provést. Například AJAX request, zpracování odpovědi a zobrazení výsledku. Nejdříve si ukážeme, jak to nedělat. Následovat bude několik použitelnějších přístupů.
Captcha? Ne, díky!
Stále častěji jsem nucen opisovat hůře a hůře čitelná písmena z různých ochran proti robotům. Dříve ještě celkem použitelná reCAPTCHA s pěknou myšlenkou se stala něčím, co mě ve formuláři dokáže naštvat. Sám ještě luštím předhazované „šifry“ celkem bravurně, ale jsou mezi námi tací (hůře vidící prarodiče atp.), kterým podobný obrázek totálně znemožní formulář odeslat.
To si takhle člověk brouzdá po nějakém
webu, najde zajímavý článek, který chce okomentovat. Pro to se ale musí
zaregistrovat. OK, co se dá dělat. V tom na něj vyskočí registrační
formulář a v něm tahle nádhera.
Samozřejmě má nutkání rovnou zavřít záložku prohlížeče a na web se vykašlat.
Closure Table – stromy v MySQL trochu jinak
Ukládání stromové struktury do relační databáze je celkem běžným požadavkem při návrhu aplikací. Typicky se setkáme například s požadavkem realizovat kategorie, jejich podkategorie, podkategorie podkategorií atd. nebo prostě jen komentáře s možností reakce na kohokoli. Možností, jak řešit tento problém, je několik a každá se hodí pro jiný případ. Jistě znáte řešení v podobě Adjencency Listu, což je prostá reference na rodiče, které je v databázových systémech bez rekurzivních dotazů (MySQL) ukázkovým anti-patternem. Dalším často používaným řešením je například Modified Preorder Tree Traversal Algorithm známý jako traverzování kolem stromu. O těchto způsobech reprezentace stromu v relační databázi toho bylo již napsáno dost a dost. Já se ale, jak už napovídá název článku, budu věnovat metodě známé jako Closure Table, o které toho v našich končinách ještě nebylo moc napsáno.
Síla hesel a přístup k jejich tvorbě
Hesla. Hesla nás obklopují. Kdy naposled jste nějaké heslo zadávali? Odhaduji, že v poslední hodině to bylo určitě. Každý z nás má svůj specifický způsob pro tvorbu hesel. Od jmen svých domácích mazlíčků přes číselná hesla, jednoduchá slova, smyšlená slova, směsi speciálních znaků připomínajících slova až po naprosto náhodnou směsici znaků. Většina z nás si svá hesla snaží zapamatovat, jiní si lepí na monitor. V článku se však chci zaměřit především na požadavky, jaké jsou na nás kladeny (jako na uživatele) ze strany webových stránek.
Otazník jménem Google+
Internet už plný různých reakcí na Google+, tak proč nepřidat další. První vlna uživatelů už na Google+ je. Jsou to z 95% uživatelé Twitteru, přes který se pozvánky (alespoň z mého pohledu) šířily nejrychleji a nejefektivněji. Najdeme zde tedy především lidi z motající se kolem IT nebo marketingu. Na Facebooku už zaznamenávám i reakce IT negativních uživatelů. Podle nadšení některých usuzuji, že po otevření registrací – pozvánky jsou obrovský neduh Googlu, ale kde najít levnější betatestery, že 🙂 – bude mít tato síť slušný potenciál.
Problém – Co s Google+?
Dostal jsem pozvánku. Fajn. Po pár dnech jsem se mohl registrovat. Taky fajn. Naházel jsem si pár lidí do kruhů. To se mi líbilo. Ale co dál?
Texy! aneb What You See Is What You Mean
Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo na webu klienta a to Slovo nebylo formátované. Tak nějak možná vznikl první požadavek na WYSIWYG editor. Klient si přál formátovat text v administraci svého webu jako ve svém oblíbeném textovém procesoru.
Inu programátor zapojil iframe a JavaScript a po hodinách práce vypustil do světa něco, co klientovi stačilo. A od té doby se to s námi táhne. Klient se snaží z editoru vymáčknout maximum kombinováním různých tlačítek a programátor se snaží klienta krotit takovým způsobem, aby výsledek klientovy práce nezničil celý web. V závěru je to spousta práce na obou stranách s občas prapodivným výsledkem.
Mikrodata – přibližte text vyhledávačům
Není to tak dlouho, přesněji 19 dnů, co se tři největší vyhledávače – Google, Bing a Yahoo! shodli na společném projektu Schema.org. Jde o seznam schémat pro mikrodata, které lze implementovat do zdrojového kódu webu a přiblížit tím vyhledávači smysl textu.
Příklad využití je uváděn na slově „Avatar“. Člověk z kontextu jednoduše pozná, zda se jedná o ikonku uživatele nebo měl autor na mysli spíše film Jamese Camerona. Vyhledávač o něm ale neví nic. Automatické propojování informací sice existuje, ale není ani zdaleka dokonalé a jeho implementace je přinejmenším náročná. Přicházejí tedy na řadu mikrodata. Uvedeme si praktickou ukázku.
Autor blogu
Líbí se vám tento blog?
Kategorie
- Bezpečnost (1)
- Databáze (1)
- Programování (4)
- Dart (1)
- Javascript (2)
- TypeScript (2)
- Tok myšlenek (2)
- Webové stránky (4)
- Ze života (2)